Vnitřnosti olizované smutkem,
stějně jak modřiny způsobené radostí,
z připadné snahy ji hledat /ji vůbec najít
Najít smysl života v odmítnuti
nesmyslného odpadu, který nás obaluje.
Čas nám hrozí pomstou a narušením vnitřního klidu,
když na povrch se derou další pochybnosti.
Obavy přetrvavající dále bez náznaku jejich projevu,
avšak jejich hořkost stále vzrůstá, proč stále vzrůstá?
S prsty ponořenýmí v krvi, jsme připraveni přepisovat dějíny.
Řekni kde se rodí lži? Tak řekni mi kde se rodí ty lži?